Jak předejít dětskému vztekání?

Nedávno jsem čekala ve frontě u pokladny v drogerii. Přede mnou stála maminka s šestiletým chlapečkem, který byl na první pohled velmi otrávený a neustále hopsal po prodejně. Matka ho napomínala, aby stál u ní a tiše čekal, jenže fronta byla dlouhá a postupovala pomalu.

Chlapeček začal mlátit rukama do nákupního vozíku. „Přestaň,“ řekla mu matka tiše. Obrátil tedy pozornost k policím, kde zrovna v jeho výškové úrovni stály spreje na ničení komárů. Začal je vytahovat a klást matce do vozíku. „Nemůžeš chvíli normálně stát?“ zasyčela mu do ucha. „To nepotřebujeme, komáři v zimě nelítaj.“ „Ale já jsem jednoho viděl,“ tvrdil chlapec. „Mlč už konečně!“ zvýšila matka hlas.

Ale to už se její syn přibližoval k plastovým lahvím s černou aviváží a jednu si zvědavě prohlížel. „Ne, to nekoupíme, my nic černýho nemáme,“ tlumeně řekla matka. „Ale máme, já to chci...“ zapištěl chlapeček a začal poskakovat. „To hezky voní, kup to...“ žadonil. Matka s potlačovaným vztekem zašeptala: „Zavři konečně tu pusu.“

Omluvně se kolem sebe rozhlížela. Asi se za syna styděla. Jenže on mezitím šikovně odšrouboval plastový uzávěr a zkoumal tekutinu uvnitř. „Co to děláš?!“ vykřikla matka. Prudce přitáhla dítě k sobě a plácla ho po zadku. Chlapec upustil láhev na zem a černá aviváž se rozlila po světlemodré podlaze obchodu. Samozřejmě, skončilo to výpraskem a usedavým pláčem, který trval několik dlouhých minut, než přišli na řadu.

Po celou dobu jsem myslela na to, jak by se dalo této nepříjemné situaci předejít. Je přirozené, když se dítě při čekání ve frontě nudí a snaží se jakýmkoli způsobem zabavit. Je přirozené, že si prohlíží zboží v obchodě, protože v tomto věku zkoumá svoje okolí a neznámé věci v něm probouzejí zvědavost. Lepší je se na podobné situace připravit a předcházet jim.

Než přijdete na řadu

Nemusíte vzít s sebou pytel hraček. Stačí mít jen chuť uvolnit se a trochu si hrát. Dejte si do tašky několik drobných zajímavých věcí, které dítě zabaví a odvrátí jeho pozornost od ‚zlobení‘ nebo záchvatů vzteku.

Pokud se na situaci s dítětem připravíte, budete se cítit oba příjemněji. Zároveň svého potomka naučíte, jak se vyrovnat s čekáním. V budoucnu si bude třeba při těchto příležitostech opakovat anglická slovíčka.

Samozřejmě nemůžete předpokládat u dítěte trpělivost, když jste samy nervózní. Přitom stačí jenom říct třeba: „Možná, že v čekárně u paní doktorky budeme mít čas si trochu zahrát,“ a oba uvidíte nepříjemnou situaci v jiném světle. Třeba vám při tom pomohou drobné triky.

1. Hledání pokladu

V čekárně u lékaře (nebo jinde) si vezměte několik časopisů a řekněte: „Kdo najde obrázek květiny?“ Ten, kdo ho najde první, určí jméno následujícího objektu, který budete hledat.

2. Pošťák

Pro malé dítě (předškoláka) napište ‚dopis‘ hatmatilkou, dejte ho do obálky a na ni nalepte nějaké nálepky. Mějte ho u sebe v peněžence, a když třeba čekáte ve frontě u lékaře nebo na úřadě, dejte dopis dítěti. Může si s vámi zahrát na doručovatele. Samozřejmě byste měla hrát s ním. Dítě vám přinese dopis, vy mu poděkujete, přečtete si ho a pak mu dáte ten samý, který je ‚jako‘ jiný, a dítě ho opět musí doručit. Malé děti si rády hrají tu samou, třeba jednoduchou hru stále dokola. Vůbec je nenudí, naopak je baví stále víc.

3. Zvědavý pavouček

Když vidíte, že vaše dítě už už začne plakat, řekněte třeba: „Podívej, kdo se na tebe přišel podívat - lechtivý pavouček,“ a jemně mu procházejte prsty po ramenou.

4. Zavři oči a hádej

Řekněte dítěti, aby zavřelo oči. Vezměte si něco z kabelky a položte mu to do ruky. Nechte ho, ať hádá, co to je. Pak se může podívat, zda uhodlo.

5. ‚Nakreslete‘ mu něco na záda

Prstem mu ‚nakreslete‘ na záda obličej a zeptejte se ho, co to je. Zkuste sluníčko, květinu nebo písmeno (pokud dítě umí číst). Nechte ho, aby vám také nakreslilo něco na záda.

6. Když chybí materiál...

Když jste s dítětem v restauraci a nemáte po ruce žádný papír na kreslení a z kabelky jste vylovila propisku, požádejte číšnici, aby vám přinesla navíc ubrousek nebo kousek papíru.

7. Vymyslete spolu příběh

Hra pro trochu větší děti - školáky. Nazvěme ji třeba: ‚alhamdulilláh a subhánalláh‘. Je to skvělá zábava rozvíjející fantazii a paměť. Můžete hrát kdekoli, vše, co potřebujete, je jen váš mozek.

Řekněte třeba: „Alhamdulilláh holčička dostala na Vánoce krásný míč od babičky.“ A vaše dítě řekne dál, co se s míčem stalo ‚subhánalláh.‘ „Subhánalláh přišel velký vítr a míč holčičce odfoukl pryč.“ Můžete pokračovat vy nebo i vaše dítě: „Alhamdulilláh šel po ulici kominík a řekl větru: ‚Dej mi ten míč,‘ a vítr mu ho dal.“ Podobným způsobem, kdy se v příběhu o čemkoli střídají událostí příznivé a nepříznivé (alhamdulilláh a subhánalláh), můžete pokračovat dál.

8. Které slovo to je?

Řekněte dítěti tři písmena z jednoho slova tak, že mezi každým písmenem uděláte pomlčku, a dítě bude hádat, která písmena jste vynechali.

9. Hra na špióna

Řeknete: „Dívám se dívám a vidím něco žlutého,“ nebo: „Vidím něco, co začíná písmenem O (třeba okno).“ Kdokoli uhodne, co jste viděla, bude se ptát příště, a ostatní budou hledat a hádat. Lehčí variace pro menší děti je říct. „Sleduj moje oči, dívám se na něco modrého,“ a nechte dítě hádat, na co se díváte.

10. Zahrajte si s jídlem

I pokud jdete do restaurace s netrpělivým batoletem, vezměte s sebou müsli se sušeným ovocem. Než vám přinesou jídlo, dejte dítěti malé množství müsli na talířek. Může ho sníst, nebo si s ním hrát. V každém případě mu těch několik zrníček pomůže překonat jeho netrpělivost.

11. Sledujte druhou ručičku

Pro školáky. Odhadne vaše dítě, kdy uplyne minuta? A co 45 sekund?

12. Odezírejte ze rtů

Pozná vaše dítě, co říkáte, jen tím, že sleduje pohyb vašich rtů? Začněte několika lehkými slovy jako ‚ahoj‘ nebo ‚máma‘ a potom postupujte ke složitějším výrazům nebo větám.

13. Jak vypadá moje jméno?

Pro předškoláky. Když sedíte v čekárně u doktora a máte s sebou propisku a kousek papíru na psaní, ukažte dítěti, jak vypadá jeho jméno napsané tiskacím, psaným nebo roztřeseným písmem.

14. Pamatuješ si, jak vypadám?

Řekněte dítěti, aby se na vás dobře podívalo a potom zavřelo oči. Zeptejte se ho: „Jakou barvu má můj kabát? Mám šálu nebo ne? Jakou barvu mají moje boty?”
 

15. Střídavé malování

Řekněte dítěti, aby udělalo spirálovitou nebo rovnou čáru, potom si vezměte tužku, něco k ní přikreslete a zase vraťte tužku potomkovi, aby přidal k obrázku něco svého.

16. Hra s prsty

(Při čekání u doktora) Barvami na tělo namalujte na bříška prstů na rukou (svých nebo dětských) obličeje a můžete hrát loutkové divadlo. Prsty si mezi sebou budou povídat. Vezměte si s sebou navlhčené ubrousky a na konci hry prsty lehce utřete.

17. Pořádně se soustřeď!

Vyberte šest věcí ze své tašky a položte je na židli. Potom řekněte potomkovi, aby zavřel oči, a mezitím jednu z věcí odstraníte. Až otevře oči, měl by uhodnout, která věc chybí.

18. Hra na kuchaře

‚Vařte‘ spolu smyšlená jídla. A střídavě do nich přidávejte různé přísady. ‚Ochutnávejte‘ a říkejte, jakou mají chuť a co je ještě potřeba přidat.

19. Hádej, hadači

Děti předškolního a mladšího školního věku milují hádanky. Nemusíte mít s sebou knížku. Pokud máte trochu fantazie, můžete si hádanky vymýšlet.

20. Počítejte

Pro předškoláky. Počítejte (do deseti), kolik je určitých druhů předmětů v místnosti. Třeba: Jsou tu troje dveře a troje kliky. Je tady jedno okno atd.

Položte dítěti otázky, které rozhýbou jeho představivost:

• Co chceš dělat na příští svátek 'Íd al-Adhá?

• Kde bys byl nyní raději, než tady?

• Co bys chtěl k jídlu ža přijdeme domů?

Vezměte si s sebou třeba do kabelky:

Plastelínu v plastovém kontejneru na svačinu.
Pastelky a malý blok.
Nálepky.
Krátkou barevnou stuhu.
Obrázkovou mini knížku.
Krátký provaz s velkým uzlem, který se dá rozvázat.
Drobné natahovací hračky, které se pohybují nebo vydávají nějaký zvuk.
Hračkářské ‚peníze‘ (můžete si hrát během čekání na obchod)
Nerozbitné zrcátko.