Jak islám přistupuje k zármutku a obavám – část 3. Vděčnost

Jako křehké lidské bytosti jsme často zaplaveni pocity strachu a úzkosti. Občas zármutek a obavy hrozí, že ovládnou celý náš život. Tyto emoce se stanou tak sžíravými, že zapomínáme na náš primární smysl života, jímž je uctívat Stvořitele. Když se středem našich myšlenek i činů stane touha potěšit Boha, zármutek a obavy již nemají v našem životě místo.

V předchozím článku jsme diskutovali o překonávání obav a zármutku trpělivostí. Hovořili jsme také o tom, že se máme pokusit spočíst požehnání, kterými nás Bůh zahrnul, což je způsob jak podpořit trpělivost. Jiným způsobem jak překonávat zármutek a obavy, je být Bohu vděčný za jeho nesčetná požehnání. Bůh vysvětluje v Koránu, že jeho pravými služebníky jsou ti, kdo jsou vděční a vzdávají dík.

„Buďte Mne pamětlivi a já budu pamětliv vás, děkujte Mi a nebuďte nevděční.“ (Korán, 2:152)

Existuje mnoho způsobů. Jak vyjádřit vděk. Prvním a nejlepším z nich, je uctívat Boha způsobem, jaký On předepsal. Pět pilířů islámu nám bylo určeno Bohem a ty nás vedou k Jeho uctívání s lehkostí. Když splníme své povinnosti vůči Bohu, stane se zcela zřejmým, jak moc jsme opravdu požehnáni.

Když dosvědčíme, že neí žádného boha hodného uctívání, kromě Alláha a Muhammad je jeho posledním Poslem, staneme se vděčnými za to, že jsme byli požehnáni islámem. Když se věřící pokloní před Bohem v tiché, radostné modlitbě, vyjadřuje svou vděčnost. Během půstu v Ramadánu se stáváme vděčnými za vodu a jídlo, když si uvědomíme, jak Bůh neustále poskytuje vše pro naši obživu. Pokud je věřící schopen podniknout pouť do Mekky, je to zajisté důvod k vděčnosti. Cesta na Hadždž může být dlouhá, obtížná a nákladná.

Věřící vyjadřuje vděčnost také charitou. Prorok Muhammad, mír a požehnání Boží s ním, nabádal své následovníky aby dávali na charitu každý den, aby vyjádřili vděčnost  Bohu za každý kloub a schopnost ve svém těle. Imám Ibn Radžab, uznávaný islámský učenec ze 7. století hidžri kalendáře řekl: „Lidské bytosti jsou povinovány děkovat Bohu za každý jednotlivý den Jeho požehnání, konáním šlechetných skutků a charitou na denním pořádku.“

Pokud vzpomínáme na Boha čtením Koránu a uvažováním nad významem jeho veršů, získáváme lepší porozumění životu v tomto světě i po smrti. Následně začínáme chápat pomíjivou povahu tohoto života a fakt, že dokonce i obtíže a zkoušky jsou požehnáním od Boha. Boží moudrost a spravedlnost je nedílně spjatá dokonce i s těmi nejzoufalejšími situacemi.

Jak často jsme slyšeli lidi s vysilujícími nemocemi nebo strašnými postiženími děkovat Bohu za svou situaci, nebo hovořit o bolesti a utrpení, jak vnesly požehnání a dobro do jejich života? Jak často jsme naslouchali ostatním, jak vyprávějí o příšerných zkušenostech a utrpeních, a přesto neustále pokračovali ve vzdávání díků Bohu?

V časech zármutku a obav, když se cítíme osamocení a zdeptaní, Bůh je naším jediným útočištěm. Když se zármutek a obavy stanou nesnesitelnými, když nám nezbude nic než stres, strach, úzkost a utrpení, instinktivně se obracíme k Bohu. Víme že Jeho slova jsou pravdivá, víme že Jeho slib je pravdivý!

„..Budete-li vděční, rozmnožíme pro vás dobré,” (Korán, 14:7)

Bůh zná moudrost za tím, že se někdy dobré věci dějí špatným lidem, nebo proč se špatné věci dějí dobrým lidem. Obecně, cokoli způsobí, že se obrátíme k Bohu je dobré a měli bychom za to být vděční. V dobách krize se lidé přibližují k Bohu, zatímco v dobách pohodlí často zapomínají odkud to pohodlí pochází. Bůh je Poskytovatel a On je Nejštědřejší. Bůh nás chce odměnit životem věčným, a pokud nám bolest zaručí ráj, pak zkoušky a potíže jsou požehnáním. Prorok Muhammad, mír s ním, řekl:  „Pokud chce Bůh pro někoho učinit dobré, postihne jej zkouškami.“

Prorok Muhammad také řekl: „Žádné neštěstí nebo nemoc nepostihne muslima, žádný zármutek, nebo příkoří či neštěstí – dokonce ani trn, který jej píchne – aby jej zároveň Bůh kvůli tomu neočistil od nějakého jeho hříchu“ Jsme nedokonalé lidské bytosti. Můžeme číst tato slova, můžeme zároveň chápat význam, který se za nimi skrývá, přesto uvědomit si moudrost za každou situací a být vděční za naše zkoušky je pro nás velmi obtížné. Je mnohem snadnější upadnout do zármutku či obav. Nicméně, Bůh, Nejmilosrdnější, nám dává jasné vodítko a slibuje nám dvě věci, pokud Jej uctíváme a následujeme Jeho vedení, za prvé budeme odměněni rájem, a za druhé, po strastech vždy přichází úleva.

„Vždyť se strastmi i úleva přichází,” (Korán, 94:5)

Tento verš je součástí súry, která byla zjevena, Když obtíže v poselství Proroka Muhammada na něj doléhaly a způsobovaly mu utrpení. Slova Boží jej uklidňovala a ujištovala jej stejně, jako dnes ujišťují nás. Bůh nám připomíná, že s obtížemi přichází úleva. Strasti nejsou nikdy absolutní; vždy jsou doprovázeny úlevou. Za to bychom měli být vděčni. Za to bychom měli vyjádřit svou vděčnost.

Musíme přijmout fakt, že zkoušky, vítězství i utrpení jsou součástí života. Každá z těchto věcí, od nejvyšších výšin po nejhlubší hlubiny jsou požehnáním od Boha. Požehnáním navrženým jedinečným způsobem pro každého individuálního jedince. Když jsme přemoženi smutkem nebo obavami, musíme se obrátit k Bohu, snažit se být trpěliví a vděční a vložit svou důvěru v Boha. Neboť Bůh je Nejdůvěryhodnější. Tím že mu důvěřujeme, dokážeme překonat jakýkoli okamžik úzkosti a překonat jakýkoli zármutek či obavy, které se snaží vplížit do našich životů.