Čtvrtý pilíř islámu: Půst o ramadánu

Půst není výsadou muslimů. Byl praktikován po staletí ve spojení s náboženskými rituály křesťanů, židů, konfucianistů, hinduistů, taoistů... Bůh se zmiňuje o této skutečnosti v Koránu: "Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak, jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli - snad budete bohabojní!" (2:183)

Některé společnosti amerických indiánů se postily, aby se vyhnuly pohromě nebo půst sloužil jako trest za hřích. Domorodí Američané z Mexika a Inkové z Peru dodržovali kajícný půst, aby uchlácholili své bohy. Minulé národy Starého světa jako Asyřané a Babyloňané drželi půst jako způsob trestu. Židé drží půst jako formu pokání a očištění každoročně na Den odčinění neboli Jom Kippur. O tomto dni není dovoleno jídlo ani pití.

Raní křesťané spojovali půst s pokáním a očištěním. Během prvních dvou století své existence křesťanská církev ustanovila půst jako dobrovolnou přípravu před obdržením svátosti svatého přijímání a křtu a před vysvěcením kněží. Později byl tento půst učiněn povinným a byly přidány další dny. V 6.století byl masopust rozšířen na 40 dní, o každém z nich bylo dovoleno pouze jedno jídlo. Po reformaci byl půst některými protestantskými církvemi zachován a byl učiněn dobrovolným. Striktní protestanté však neodsoudili jen církevní svátky, ale také tradiční půst.

V římskokatolické církvi může půst zahrnovat částečnou abstinenci od jídla a pití anebo úplnou. Římskokatolickými dny půstu jsou Popeleční středa a Velký pátek. Ve Spojených státech drží půst hlavně episkopální církev a luteráni z protestantů, ortodoxní a konzervativní židé a katolíci.

Na Západě na sebe půst nabral jinou formu: hladovku, formu půstu, která se v moderních dobách stala politickou zbraní poté, co byla zpopularizována Gándím, vůdcem indického boje za osvobození, který podstoupil půst, aby donutil své stoupence uposlechnout jeho instrukce o nenásilnosti.

Islám je jediným náboženstvím, které si uchovalo vnější a duchovní dimenze půstu po staletí. Sobecké motivy a přízemní touhy vzdalují člověka Stvořiteli. Nejvíce neukázněnými lidskými emocemi jsou pýcha, lakota, nenasytnost, chtíč, závist a hněv. Tyto emoce dle jejich přirozenosti není snadné kontrolovat, tak musí osoba tvrdě usilovat, aby je zvládla. Muslimové se postí, aby očistili své duše. Drží to na uzdě těžko kontrolovatelné, divoké emoce. Lidé zacházejí do dvou extrémů vzhledem k nim. Někteří dovolují, aby ovládaly jejich život, což vedlo k barbarství v minulosti a hloupému materialismu konzumní kultury v moderní době. Jiní se zcela zbavují těchto lidských rysů, což ústí ve mnišství.

Čtvrtý pilíř islámu, půst o ramadánu, se objevuje každý rok v 9.lunárním měsíci, měsíci ramadánu, v němž: "...Korán byl seslán jako vědení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vědení i jako spásné rozlišení." (2:185)

Bůh ve svém nekonečném milosrdenství vyňal nemocné, pocestné a jinak neschopné z ramadánového půstu.

Půst pomáhá muslimům rozvíjet sebekontrolu, lépe porozumět Božím darům a vnímat soucit k ubohým. Půst v islámu zahrnuje vyhýbání se všem tělesným potěšením od východu do západu slunce. Není zakázáno jen jídlo, ale také sexuální aktivita. Všechny věci, které jsou jindy zakázané se hodnotí ještě přísněji během ramadánu pro jeho posvátnost. V každičké chvíli půstu člověk překonává své vášně a touhy v milující poslušnosti Bohu. Toto vědomí povinnosti a duch trpělivosti pomáhá posilovat naši víru. Půst pomáhá jedinci získat sebekontrolu. Ten, kdo se vyhýbá povoleným věcem jako jídlo a pití, si bude ještě více vědom svých hříchů. Zvýšený smysl pro spiritualitu pomáhá zbavit se zvlozvyků jako je lhaní, žádostivé pohledy na druhé pohlaví, pomlouvání a zbytečné maření času. Zůstat hladový a žíznivý pouze po jediný den umožňuje poznat mizérii 800 milionů, kteří hladoví nebo například jedné z deseti domácností v USA, kde hladoví nebo žijí na pokraji hladovění. Nakonec, kdo by se staral o hladovění, pokud nikdy nezakusil jeho bolest? Každý také hned vidí, proč je ramadán měsícem charity a rozdávání.

Za soumraku je půst přerušen jídlem zvaným iftar. Rodiny a přátelé se často dělí o zvláštní noční jídlo, mnohdy obsahující cukroví podávané pouze v tuto roční dobu. Mnozí docházejí do mešity na noční modlitbu, která je následována modlitbami recitovanými pouze o ramadánu. Někdo recituje celý Korán jako zvláštní projev zbožnosti a večer lze naslouchat veřejným recitacím Koránu. Rodiny vstávají před úsvitem na první jídlo dne, které je nasytí až do soumraku. 

Blíže ke konci ramadánu si muslimové připomínají "Noc moci" o níž byl seslán Korán k zemi. Měsíc ramadán končí jedním ze dvou muslimských svátků, slavností konce půstu zvanou Eid al-Fitr. O tomto dni muslimové radostně slaví splnění ramadánu a obvykle obdarovávají děti. Také jsou povinnováni pomoci chudým užít si svátku a rozdávají zakat-ul-fitr, speciální a povinnou almužnu ve formě základních potravin, aby bylo všem umožněno zažít eufórii dne.

Zdroj